Пыхнї
| Село Словеньска
Пыхнї
словац. Pichne
|
Пыхнї (по словен. Pichne) суть село на Словеньску в окресї Снина, оддалене од Снины о 6 км на сївер. Село лежить в середной части грунковатой долины Лаборця.
Історія
[едітовати | едітовати жрідло]Перва писемна упоминка походить з року 1312, коли село належало ку панству Гуменне.[1]
В року 1413 Пыхнї официално достали валашске право, хоть валашске обывательство там ся селило уж од зачатку минулого стороча. Шолтисы были двая: Штефан и Стан.[2]
Обывательство
[едітовати | едітовати жрідло]| Рік | 1995 | 2005 | 2015 | 2025 |
|---|---|---|---|---|
| Особ | 553 | 556 | 568 | 548 |
| Δ | +0,54 % | +2,15 % | −3,52 % |
| Рік | 2024 | 2025 |
|---|---|---|
| Особ | 547 | 548 |
| Δ | +0,18 % |
Зложіня обывательства подля народности (2011 р.)[4]:
Вєдно – 577
Русиньскый язык за материньскый означіли 214 жытелїв (37,1%)[5].
Найвекшы выровызнанёвы громады (2001):[6]
- грекокатолици – 39%;
- православны – 35%;
- римокатолици – 21%.
Вызначны родаци і жытелї
[едітовати | едітовати жрідло]- Зузана Гануделёва — языкознателька, бадателька в области діалектолоґії
- Михайло Гиряк — русиньскый педаґоґ і етноґраф
- Ярослав Сисак — герець, директор Театру Александра Духновіча, културный дїятель
- Анна Плїшкова — русинска языкознателька (родила ся у Снинї, але дїтинство перебыла у Пыхнях, одкы походила родина).
Референції
[едітовати | едітовати жрідло]- ↑ https://web.archive.org/web/20250718230115/https://www.pichne.sk/historia
- ↑ Osídlenie na valašskom práve. https://www.pichne.sk/zivot-v-obci/historia. „Rastúca potreba pracovných síl nútila majiteľov majerov, osád a dedín volať, a za trochu ľahších podmienok i valašské pastiersko chovateľské obyvateľstvo, na dosídlenie pašienkových a lesných odľahlejších priestorov, aby mali z nich väčší úžitok. Už sme spomínali vyššie, že v súvislosti s valašským osídlením sa spomínala v listine z 28. Novembra 1413 dedina Pihna ako majetok Drugetovcov. Bola osídlená valachmi a bývalí v ej i dvaja valašskí vajdovia Štefan a Stan, ktorí súdili menšie spory. Do hodnosti vajdov ich postavili Drugeti. Existujú zhodnosti medzi dedinou Pihna a dnešnými Pichniami: prvá ležala za horami a druhá keď sa postavíme do Vyšného Hrušova alebo do Adidoviec, prvá sa nachádzala v kraji s pomenovaním Gepel, druhá v kraji s rusínskym pomenovaním Krajňa, v jednej i druhej žili dve rodiny pozývačov valašského osídlenia volaných vajdami alebo šoltýsmi. Slovenský historik J. Beňko vo svojej práci Osídlenie severovýchodného Slovenska je tej mienky, že tu ide o zaniknutú dedinu pri Humennom. Je dosť nádeje na dobré vyriešenie. Závažné je, že v Pichniach a v ich okolí prebiehalo osídľovanie valašského obyvateľstva už od začiatku XV. Storočia“
- ↑ 3,0 3,1 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr_obce=AREAS_SK]. Statistical Office of the Slovak Republic. 2026-03-31. https://datacube.statistics.sk/#!/view/en/vbd_dem/om7101rr/v_om7101rr_00_00_00_en. [перевірено 2026-03-31].
- ↑ Народностне зложіня обывательства подля списованя людей з 2011 р. (по словеньскы). Штатістічный уряд Словеньской републікы. Одказ перевіреный 2020-08-27.
- ↑ Материньскый язык обывательства подля списованя людей з 2011 р. (по словеньскы). Штатістічный уряд Словеньской републікы. Одказ перевіреный 2020-08-27.
- ↑ https://archive.is/20130909011407/http://app.statistics.sk/mosmis/eng/scitanie.jsp?txtUroven=440709&lstObec=520659
| |||||||||||||||||