Русиньскый язык: Роздїлы міджі ревізіями

Матеріал з Вікіпедія
Вилучено вміст Додано вміст
Lemkoboy (діскузія | приспівкы)
AvicBot (діскузія | приспівкы)
Рядок 103: Рядок 103:
[[sv:Rusinska]]
[[sv:Rusinska]]
[[udm:Русин кыл]]
[[udm:Русин кыл]]
[[uk:Русинський діалект]]
[[uk:Русинська мова]]
[[zh:卢森尼亚语]]
[[zh:卢森尼亚语]]

Ревізія 09:20, 8 децембра 2012

Русиньскый
русиньскый язык rusynskyi jazyk
Говорить ся ним в Україна Україна
Словеньско Словеньско
Польско Польско
Мадярьско Мадярьско
Румуньско Румунія
Сербія Сербія
Хорватія Хорватія
Цалково говорцїв Одгад: Найменє 600,000.[1]

Списованя людей: 70,374. Їднать ся о чісля з офіціалных урядів про штатістікы:

  • Словеньско - 33,482[2]
  • Сербія - 15,626[3]
  • Україна - 6,725[4]
  • Хорватія - 2,337[5]
  • Польско - 10,000[6]
  • Мадярско - 1,098[7]
  • Чесько - 1,106[8]
Языкова родина Індоевропска
Офіціалный статус
Офіціалный язык в Войводина (Сербія) [9] Словенсько (в селах над 15% Русинів) [10]
Реґулованый Не є офіціална реґулація
Языковы коды
ISO 639-1 Не є
ISO 639-2 sla
ISO 639-3 rue

Русиньскый язык (руська бесіда, руснацькый язык, руски язик) — є выходославяньска бісїда, котров говорять Русины Середнёй Европы. Дакотры языкознателї тримають, же він окремый язык[11] і зато має властный ISO 639-3 код. Іншы языкознателї го беруть як діалект україньского языка.[12] Обидві катеґорізації мають контроверзны політічны резултаты.

Ґеоґрафічне розложіня

Русины (веце шпеціфічно Карпаторусины) жыють в Закарпатьскій области Україны, на северовыходї Словеньска, юговыходї Польска (де суть часто называны 'Лемко', з їх характерістічного слова лем, або Лишак) і Мадярску (де люде і їх язык ся зове Рутен).

Далше чітаня

  • A new Slavic language is born. The Rusyn literary language in Slovakia. Ed. Paul Robert Magocsi. New York 1996.
  • Magocsi, Paul Robert. Let's speak Rusyn. Бісідуйме по-руськы. Englewood 1976.
  • Aleksandr Dmitrievich Dulichenko. Jugoslavo-Ruthenica. Роботи з рускей филолоґиї. Нови Сад 1995.
  • Taras Kuzio, "The Rusyn question in Ukraine: sorting out fact from fiction", Canadian Review of Studies in Nationalism, XXXII (2005)
  • Elaine Rusinko, "Rusinski/Ruski pisni" selected by Nataliia Dudash; "Muza spid Karpat (Zbornik poezii Rusiniv na Sloven'sku)" assembled by Anna Plishkova. Books review. "The Slavic and East European Journal, Vol. 42, No. 2. (Summer, 1998), pp. 348-350. JSTOR archive
  • Плішкова, Анна [Anna Plishkova] (ed.): Муза спід Карпат (Зборник поезії Русинів на Словеньску). [Muza spid Karpat (Zbornik poezii Rusiniv na Sloven'sku)] Пряшів: Русиньска оброда, 1996. on-line
  • Marta Harasowska. "Morphophonemic Variability, Productivity, and Change: The Case of Rusyn", Berlin ; New York : Mouton de Gruyter, 1999, ISBN 3-11-015761-6.
    • Book review by Edward J. Vajda, Language, Vol. 76, No. 3. (Sep., 2000), pp. 728–729
  • I. I. Pop, Paul Robert Magocsi, Encyclopedia of Rusyn History and Culture, University of Toronto Press, 2002, ISBN 0-8020-3566-3
  • Plišková, Anna: Rusínsky jazyk na Slovensku: náčrt vývoja a súčasné problémy. Prešov : Metodicko-pedagogické centrum, 2007, 116 s. Slovak Rusyn

Екстерны одказы

Референції

  1. Gordon, Raymond G., Jr., ред. (2005). Ethnologue report for language code:rue (Rusyn). Ethnologue: Languages of the World (15th ed.). Dallas, TX: SIL International. ISBN 13 978-1-55671-159-6. http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=rue. [перевірено 2007-04-27]. 
  2. ?. http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf. [dead link]
  3. ?. http://webrzs.stat.gov.rs/zip/esn31.pdf. [dead link]
  4. ?. http://www.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul2/select_5/?data1=1&box=5.5W&rz=1_1&rz_b=2_1&k_t=00&botton=cens_db. 
  5. Republic of Croatia - Central Bureau of Statistics. Crostat. http://www.dzs.hr/default_e.htm. [перевірено 5 September 2010]. 
  6. Home. Central Statistical Office of Poland. http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_lu_nps2011_wyniki_nsp2011_22032012.pdf. [перевірено 5 September 2010]. 
  7. 1.28 Population by mother tongue, nationality and sex, 1900–2001. Hungarian Central Statistical Office. http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/18/tables/load1_28.html. [перевірено 5 September 2010]. 
  8. 5. Národnost a Mateřský jazyk. http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf. [перевірено 5 September 2010]. 
  9. The Statue of the Autonomous Province of Vojvodina
  10. Закон 204 о хоснованю языків націоналных меншын
  11. Bernard Comrie, "Slavic Languages," International Encyclopedia of Linguistics (1992, Oxford, Vol 3, pp. 452-456.
    Ethnologue, 16th edition
  12. George Y. Shevelov, "Ukrainian," The Slavonic Languages (1993, Routledge, pp. 947-998.

Тота статя є затля „Стыржень“. Поможте Вікіпедії так, же єй доповните і росшырите.